obnovený kroj
kroj z Modřic
Modřice hody a kroj
V.Chomaničová
Modřice byly a jsou samostatným městem patřícím do okresu Brno-venkov. Dříve však patřily do německého jazykového ostrova společně s Přízřenicemi, Horními a Dolními Heršpicemi, Moravany atd. Stejně jako jinde, byli němečtí obyvatelé plnohodnotnými občany, kteří se podíleli na chodu obce a jejího rozkvětu. Proto nám po jejich odsunu na konci 2. sv. v. ve městě zůstalo zejména architektonické dědictví, které vzniklo právě jejich zásluhou, například kostel sv. Gotharda, budova 1. stupně základní školy, ale i mnoho rodinných domů, které byly znovu obydleny. Bohužel se nám nedochoval historický kroj ve své hmotné podobě, dochoval se pouze na několika fotografiích, na kterých můžeme sledovat život občanů před válkami a mezi nimi.
Nemáme ani přesné záznamy, od kdy se hody v Modřicích konaly. Fotografie však dokládají, že různé slavnosti se v Modřicích konaly již dávno před světovými válkami. Každopádně z dobových zápisů víme, že již v roce 1936 se začíná v Modřicích objevovat napodobeniny kyjovského kroje. A to i přes to, že v roce 1930 byla ve zmíněném kostele provedena freska od malíře Rudolfa Adámka z Kutné Hory, na které je vyobrazeno obyvatelstvo Modřic – ženy v modřických krojích a muži již v městském oděvu. Jakékoliv tradice, které se v Modřicích držely, byly radikálně narušeny poválečným odsunem německého obyvatelstva, a to převážně do německého Erbachu. Od roku 1989 jsou města Modřice a Erbach v přátelské spolupráci a i díky tomu došlo k předání informací ohledně lidového oděvu a krojů v dřívějších dobách.
Poválečně obnovené hody na sebe nenechaly dlouho čekat, což se nám potvrdilo ústní slovesností. Fotodokumentací máme doložené hody až od roku 1958, a to z archivu pana Josefa Havláta, který se v průběhu 60.–70. let aktivně účastnil na jejich průběhu. Hody se tehdy konaly pouze v neděli. Brzy ráno se postavila mája, následně se zvala obec na večerní zábavu a večer se konala zábava. V Modřicích se hody podařilo udržet až do druhé poloviny 70. let, než se s tímto veselím muselo přestat. K dané skutečnosti přispěl i fakt, že z důvodu rekonstrukce se uzavřel hotel Slovan (dnešní Hotel Gregor), kde se konala večerní hodová zábava. Kroje, které se tehdy nosily, byly směsicí toho, co lidé dokázaly sehnat: jihokyjovské, severokyjovské, ale i uherskohradištské, české selky či valašské.
Doplním ještě informaci, že od od poloviny 50. let do začátku 80. let v Modřicích fungovala dechová kapela při Frutě Brno, závod Modřice. Hráči vystupovali v krojích, které si nechávali šít u brněnské švadleny. Kroje ovšem byly z Brněnska nikoliv z Modřic. Tyto informace máme doložené jak fotograficky, tak slovesně od pana Vítězslava Blechy, hráče v této kapele a paní Olgy Najtové, zpěvačky.
V Modřicích byly obnoveny hody již roku 1991 jako Svatováclavské (mladé) hody. V současnosti hody probíhají ve třech dnech, a to stavění máje v pátek, zvaní obce a předhodová zábava v sobotu, požehnání v kostele, předání práva a hodová zábava v neděli. Od znovu obnovených hodů se v Modřicích nosí variace kyjovského kroje.
Mezi lety 2013–2014 vznikla 1. rekonstrukce modřického kroje, pod hlavičkou Městského muzea Modřice, za finanční podpory města Modřice. Tato rekonstrukce byla ušita manžely Halámkovými a použila se pouze k nafocení fotografií, které jsou níže k vidění. Od té doby je tento jediný kus dámského kroje vystaven v muzeu.
V roce 2016 proto vznikla myšlenka obnovit kroje pro lidi, kteří chodí na folklórní akce a rádi by měli svůj vlastní kroj. Počátkem roku 2018 začala obnova jako taková, navázali jsme na pátrání Městského muzea Modřice po přesnějších informacích a zažádali o dotace na Jihomoravský kraj. Kromě několika lidí z Modřic a ještě méně těch, kteří se z města už odstěhovali, se nám podařilo získat další fotografie a několik málo vzpomínek na dobu mezi válečnou a poválečnou. Nejdůležitější osobou při naší rekonstrukci byla v té době ještě emeritní pracovnice MZM Brno – Etnografického ústavu paní doktorka Lenka Nováková. Té vděčíme za veškeré konzultace a vyjasnění nejasností, které nás v průběhu vytváření kroje potkaly, ať už se to týkalo užitých materiálů, střihů a mnohých dalších peripetií. Počátkem roku 2019 jsme dospěli do fáze, kdy jsme mohli říct, že je hotovo. Byl vytvořen pánský a dámský kroj, konkrétně 10 pánských a 6 dámských. A to jak slavnostní varianta, tak i zimní doplňky, jako jsou pánské kabáty a šátky či dámské jupky. Celý proces koordinovala Viktorie Chomaničová s podporou Města Modřice a finanční dotací z Jihomoravského kraje. V současnosti (leden 2020) plánujeme došití pracovních krojů pro dívky, rozšíření krojů o ženáčskou variaci a došití slavnostních krojů pro další zájemce.
