kroj z Brna-Žabovřesk
Na území dnešních Žabovřesk, podobně jako jinde na Brněnsku, muži odložili kroj krátce po zrušení poddanství, které bylo vyhlášeno v roce 1848. Ženy běžně nosily kroj až do začátku 1. světové války. Po válce se užíval kroj (jeho slavnostní forma) pouze na hodech a jiných církevních nebo lidových slavnostech. Od 50. let minulého století se v Žabovřeskách hody neslavily a kroj se přestal nosit vůbec. Několik rodin v Žabovřeskách si však uchovalo staré kroje na památku. Tradice hodů byla obnovena v roce 2015, kdy se slavily Orelské svatováclavské hody a průvodu se zúčastnily 2 manželské páry a jedna svobodná dívka v obnovených žabovřeských krojích.
Obnova tradice pořádání hodů a obnova žabovřeského kroje vzešla z iniciativy pana Červenky, starosty orelské jednoty v Brně-Žabovřeskách. Při obnově se vycházelo z podoby dochovaných částí kroje, konzultací s odborníky z Etnografického ústavu MZM (PhDr. M. Ludvíková, CSc. a další) a studia fotodokumentace Etnografického ústavu a písemných pramenů – např. publikace Kroj brněnského venkova od PhDr. M. Ludvíkové, CSc. a publikace O.Vlasákové, Brno-Žabovřesky, historie a současnost.
Orelské svatováclavské hody v Žabovřeskách pořádala v roce 2015 za podpory MČ Orel jednota Brno-Žabovřesky. Pořízení svých krojů si částečně hradili sami členové Orla, další část prostředků byla použita z orelského rozpočtu. Kroj ze Žabovřesk má blízko ke kroji komínskému a původnímu jundrovskému. Obnoven byl kroj svobodných dívek, kroj vdaných žen a mužský kroj.
zdroj: Josef Červenka, starosta Orla jednoty Brno-Žabovřesky