Troubsko, novodobá historie národopisu, text
Troubské svatodušní slavnosti
Troubsko je jednou z obcí, která se hluboce zapsala do historie národopisu Brněnska. Tradice téměř každoročně pořádaných slavností sahá do 90.let 19.století, do samých počátků nejintenzivnějšího a sběratelsky nejhodnotnějšího období obnovy a snahy o zachování lidových písní, tanců, místních zvyků a obyčejů lidové kultury pro budoucí generace.
Velký a vlastně rozhodující vliv na národopisné hnutí měla Národopisná výstava československá (NVČ), která se konala v Praze ve dnech 15.-18.srpna 1895. Již příprava na tuto výstavu dala podnět k buditelské činnosti ve všech koutech země.
V den otevření výstavky se konala první národopisná slavnost v Troubsku, na které bylo předvedeno pásmo troubských zvyků - královničky, troubské hody se stínáním berana, hry dětí, troubská svatba a honění krále. Velký úspěch výstavky a slavnosti v Troubsku rozhodl o tom, že troubští občané pojedou reprezentovat Brněnsko na NVČ do Prahy v roce 1895.
Do Prahy odjelo dvaadvacet krojovaných párů. Troubský ženský kroj byl při průvodu Prahou středem pozornosti návštěvníků.
Předvedení královniček, hodů se stínáním berana... vyvolalo nebývalý zájem pražského obecenstva. Nelze se divit. Byla to velkolepá přehlídka krásy. Troubsko reprezentovalo Brněnsko více jak dobře. Úspěšná účast Troubska na NVČ v Praze postavila národopisné cítění v Troubsku do zcela nových dimenzí.
Po návratu z Prahy zavládlo v Troubsku nesmírné nadšení a trvale obrátilo pozornost široké veřejnosti k lidové kultuře, k lidovému umění.
Již v září 1895 byl ustaven přípravný výbor k založení Čtenářsko-hospodářského spolku PODĚBRAD. Posláním spolku, který byl založen 5. ledna 1896, bylo pracovat mezi lidem na osvětě kultury, zachovat starobylé zvyky, písně, tance, obyčeje a udržovat troubský kroj. Byla založena knihovna, konaly se přednášky, slavnosti a výlety. Troubsko se stalo na dlouhou dobu jediným reprezentantem folklóru Brněnska. Např. 20.června 1897 se zúčastnila troubská mláděž v krojích národopisné slavnosti v Brně.
Po třináctileté záslužné činnosti se spolek Poděbrad rozchází a v jeho činnosti pokračuje od roku 1911 nově založený tělocvičný spolek SOKOL, který udržuje tradici národopisných slavností až do 80.let 20.století. Připomeňme si větší akce, které se konaly pod hlavičkou Sokola. Již v roce 1914 připadla na sletě v Praze při Moravském dni jedna z pěkných úloh vsi Troubsko, jež osvědčila vícekráte během posledních třiceti let národní vlasteneckou svéráznost. Troubští občané tehdy v Praze předváděli honění krále.
V roce 1931 uspořádal Sokol v Troubsku národopisné slavnosti s názvem Rok naší dědině, kde byly během tří dnů představeny zvyky, obyčeje, písně a tance charakteristické pro život lidu Brněnska. Na slavnosti se tehdy sešlo více jak 2500 diváků.
V roce 1938 se několik krojovaných párů z obce zúčastnilo Hospodářské výstavy v Praze. Na slavnosti, které pořádal Sokol v roce 1956 se v dochovalých dokumentech neprávem zapomíná. Tehdy byla na troubském hřišti předvedena Troubská svatba se všemi zachovalými zvyky, což se opakovalo po 25 letech. Během padesátých let, v období úpadku národopisného cítění, se v Troubsku formuje skupina šestnácti párů, která se pod hlavičkou Sokola zúčastňuje celostátní spartakiády v roce 1960 a v následujícím roce vystupuje na MFF ve Strážnici.
Po zániku skupiny, jejíž část přešla do Hanáckého kroužku v Brně, nastává téměř dvacetileté období úpadku národopisného hnutí v obci. Z řad Sokola odchází zkušení a obětaví organizátoři, opadá zájem veřejnosti o kolektivní kulturní život, což dokumentuje také skutečnost, že se přestává hrát ochotnické divadlo. Národopisné slavnosti se omezují co do účasti účinkujících i programové náplně. Dochází k situacím, kdy se nekonají vůbec.
V roce 1970 postihla obec velká povodeň. Bylo to v úterý 9.června před svátkem Letnic, takže se slavnosti nekonaly. V roce 1971 se na slavnostech objevují i Královničky, které téhož roku vystoupily i ve Strážnici. V dalších letech úpadek pokračuje. V roce 1975 a 1977 se slavnosti opět nekonají pro nezájem mládeže. V roce 1976 vystupují pouze čtyři krojované páry. Program někdy vyplňují i cizí soubory.
V polovině 70.let je obnovena činnost místní knihovny, která získává nové prostory. Na téměř pravidelných minibesedách se zde schází nejen milovníci knih, ale také zájemci o obnovu starých tradic a folklóru. Prvním počinem byla touha zřídit T-klub, jehož náplní mělo být to, co kdysi v minulosti měl spolek Poděbrad. Zájemci o T-klub upravili, opravili, vymalovali a přichystali klubovou místnost v dnešním Katolickém domě. K oficiálnímu zřízení klubu však nedošlo, neboť pro tehdejší místní politiky to byla jakási nepřijatelná "charta", a tak pak všichni vyměnili kulturu za něco jiného.
Neúspěch při zřizování klubu všechny neodradil. Minibesedy pokračovali a cílevědomou prací se začli získávat tanečníci, jejich rodiče i vlastníci krojů.
V roce 1978 nastal obrat k lepšímu. Porušení tradic, když na slavnostech vystoupily i manželské páry, neuškodilo. Osm krojovaných párů zatančilo Moravskou besedu, v roce 1979 to bylo již 16 párů a program byl rozšířen o Královničky.
Již na začátku roku 1980 se v knihovně konalo pracovní setkání, které na základě slavností předešlého roku mělo podpořit účast Troubska na Strážnických slavnostech. Vystoupení troubských ve Strážnici v pořadu "Ta brněnská brána" bylo novou vzpruhou pro národopisné hnutí v naší obci.
Založení Podskaláku se uskutečnilo v zasedací místnosti kulturního domu v Troubsku (dnešní Katolický dům) 4. srpna 1980. Posláním národopisného kroužku bylo pokračovat v činnosti svých předchůdců. Zakládající schůzky se zůčastnilo 52 troubských občanů.
O názvu se hlasovalo, jméno je podle místní trati Podskalkem.
K vrcholům první činnosti Podskaláku v počátečním období patří kromě účasti na každoročně pořádaných národopisných slavnostech v Troubsku vystoupení na MFF ve Strážnici v roce 1982 a 1985, účast na přehlídce souborů brněnského regionu - Brněnsko tančí a zpívá, Slavnost v Blučině, účast na Okresních dožínkách v Kuřimi, účast na Šlapanických slavnostech a dalších akcích.
Navázáním úzké spolupráce mezi troubskou TJ Sokol, místní Osvětovou besedou, souborem Podskalák a Okresním kulturním střediskem Brno přerostly v roce 1981 troubské národopisné slavnosti místní rámec a staly se slavnostmi celého brněnského národopisného regionu.
Okresní národopisné slavnosti se v Troubsku konaly v letech 1981 až 1989.
Činnost Podskaláku byla zajímavá i tím, že jeho členové nacvičovali i společenské tance (přední umístění na soutěži- Kuřim 1982)
V prvních letech činnosti měl soubor 38 tanečníků a dalších více jak 60 aktivních příznivců.
V roce 1983 se pořídilo osm ženských pracovních krojů, které se používaly na méně slavnostní akce. Ukázalo se, že je nevyhnutelně nutné šetřit slavnostní kroje, tzv. bíláky. Náklady na pořízení byly hrazeny z činnosti kroužku.
V roce 1984 je činnost ovlivněna odchodem členů na vojnu. Původní výbor přestal pracovat, ale to nemělo podstatný vliv na činnost souboru. Generační problém byl řešen postupně, avšak na začátku devadesátých let došlo k nástupu nové, mladé generace. Činnost souboru v devadesátých letech byla více jak bohatá a pokračuje dodnes.
V roce 2008 založeno občanské sdružení.
Kromě Svatodušních slavností se soubor zúčastnil těchto akcí:
Téměř každoročně vystupuje na Brněnských slavnostech, kde například předvádí stínání berana a dívky tančí královničky.
Soubor je zván na předtančení a vystoupení s Moravskou besedou na plesy v Brně - hotel Voroněž, Boby centrum aj.
Zúčastňuje se natáčení České televize - Stará pošta - Pozořice
16.5.1995 tančí Troubské královničky v Praze na Žofíně
V roce 1995 a 2004 je opět na MFF Strážnice.
Troubské královničky v pořadu ČT Folklorika 2008
vystoupení Francie 2008, slavnosti v Tuřanech 2010, setkání na Podhorácku 2012, Postřižinské slavnosti Dalešice 2013 atd.
V roce 2008 byla obnovena tradice Starých hodů. Členové Podskaláku, se přiblížili již střednímu věku, pořádají každoročně na svátek Nanebevzetí Panny Marie v půlce srpna hody a krojovaný průvod. Stárky oblékají do průvodu, kroj pro vdané ženy.
Zdroj.webové stránky NS Podskalák www.podskalak.cz
