střelická mája
Původní podoba střelické máje
autor: Jakub Smutný, Střelická chasa
Mája ve Střelicích začátkem 20. století vypadala odlišně od máje, kterou můžeme vidět dnes. Při pátrání v historii slavení hodů a dožínek jsme se zaměřili na Jednotu Československého Orla ve Střelicích, která v letech 1910-1948 přebrala téměř veškerou kulturní činnost v obci. Ve střelickém muzeu jsme mezi knihami protokolů z členských a výborových schůzi narazili na krátkou publikaci Po nějaký čas čtyřicetiletí minulého – Nepatrné vzpomínky. Tyto vzpomínky sepsal člen Orla Ing. Oktavián Dlapka (*1903 - †1990) v letech 1987-1988 a popisují činnost Orla právě ve výše zmíněných letech. Máji zde popsal takto:
„Mája – vysoký smrk upravený tak, že se pořízem odstranila kůra do běla až po zelený vršek dlouhý asi 2 metry. Do něho se upevnila tyčka s bíločerveným praporem pouze na „Mladé hody“. Na „Staré hody“ místo červeno-bílého praporu krojový červený šátek „na vevazování hlavy děvčat“ a pod něj se připevnily ještě dvě vodorovné příčky (zv. Křížek) s nabodnutými červenými jablky a ještě níže dvě dřevěné zkřížené šavle. Zelený vršek se ozdobil vždy pestrými fábory, také i papírovými.“
Tento zápis nás velice zaujal a začali jsme uvažovat o obnovení této starší podoby máje. Bylo ovšem nutné objasnit symboliku těchto předmětů na máji. Mezi pamětníky se nám dosud nepovedlo narazit na nikoho, kdo by tuto podobu máje pamatoval ani o ní slyšel. Obrátili jsme tedy naši pozornost do odborných historických a etnografických knih. Velice důležitým zdrojem informací pro nás byla také paní doktorka Eva Večerková, která se tématikou symbolů v lidovém umění a kultuře zabývá.
Zdobení máje jablky a fábory
Symboliku stromu a jablka nejlépe popisuje následující citace:
„Symbol života, zdraví a štěstí: zelený strom, živé ratolesti a květy, jablko, plné vejce, svíce, kynuté těsto, nové šaty, červená barva a pestrost.“ Zapsala Jiřina Langhammerová: Čtvero ročních dob v lidové tradici (2008)
Z následujících citací je patrné, že zdobení máje jablky, lahvemi kořalky nebo vína, cukrovinkami, ořechy apod. není nic neobvyklého.
„Stavěti máje tolik původně bylo, co stavěti symboly jara…Okrasy pak na májích byly symboly květu a ovoce.“ Zapsal J.Hanuš: Bájeslovný kalendář slovanský (1860)
„…pořízem čistě oholí a oškrábou, načež svrchek s ratolestmi a haluzemi, červeným, velkým fáborem, množstvím pentlí a rozličnými tretkami, jako jablky, ořechy, cukrovinkami atd. okrášlí.“ Zapsal P.Lad.Ulipský: Máje, moravský národní obyčej (1872)
František Bartoš zapsal: „Kmen se až po vršek oklestí a z kůry oloupe. Vršek máje se ozdobí fábory, červenými jablky a pozlacenými ořechy a pověsí se naň láhev vína a červený šátek, darovaný od první stárky prvnímu stárkovi.“ Z knihy: Čeněk Zíbrt: Máje – Obrázky ze života lidu československého (1923)
„Na území od Brna až k slovenským hranicím bývaly na hodové máje věšeny červené šátky, jablka, láhve vína a různé ozdoby.“ Zapsal Antonín Václavík: Výroční obyčeje a lidové umění (1959)
Alois Mrštík zapsal: „Vršek krásně zelený a všecek zapentlený, do barev modrých, červených i bílých vkusně vystrojených, už se nedočkavě v rukou třásl. Na největším jeho výhonku třepetal se rudý turecký šátek, v korunce houpala se pevně přivázaná, jak panenka se rdící jablíčka.“ Z knihy: Čeněk Zíbrt: Máje – Obrázky ze života lidu československého (1923)
Význam těchto ozdob na máji ovšem nebyl pouze symbolický, ale také předmětem soutěže pro mladé hochy a muže. To vyplývá ze dvou následujících citací:
„Na spodní větve zavěšují cukroví, perník a klobásy, na vršek koruny pak tři zvonky. K vrcholu máje polezou chlapci pro zavěšené pamlsky.“ Zapsal Alois Menšík: Jak se na Slovácku slavívaly hody (1912)
„Máje byla také příležitostí k soutěži v obratnosti a vytrvalosti. Odvážlivci šplhali ke korunce, aby si z ní stáhli zavěšené předměty, často láhev s alkoholem nebo šátek.“ Zapsal Miloš Beran: Staré zvyky a obyčeje v Račicích na Vyškovsku (1979)
Jablka na dřevěných příčkách (zv.Křížek)
Jablka na dvojramenném kříži je ovšem specifikum pouze Brněnska. Lucie Bakešová v 90. letech 19. století v Ořechově zapsala: „Mája byl vysoký jedlový nebo smrkový strom, jehož zelený vršek byl zdoben dvouramenným křížem, na nějž 1. stárka zavěsila červený šáteček a ramena ozdobila červenými jablíčky.“ Podle nejstarších pamětníků bylo r. 1944 v Tikovicích zapsáno: „Stárky máj ověnčily a na vrcholek připevnily kytici a vídeňský šátek."
Nejvíce se o tomto kříži dozvídáme z knih paní doktorky Evy Večerkové:
„Zelený vršek zdobí papírové květy, fábory a zelený věnec, šátek či prapor, láhev kořalky či vína, někde i figury…Na hodovou máji se mj. zavěšoval věnec ze šípků a jablíček, někdy dřevěný kříž, na jehož konce se nastrčila jablka (Brněnsko), šátek od stárky aj.“ Zapsala Eva Večerková v knize Josefa Jančáře: Vlastivěda moravská – Země a lid: Lidová kultura na Moravě (2000)
„Podle krajových zvyklostí se na zelený vršek přivazoval šátek od stárky, věnec ze šípků a jablíček, marcipán, zvonek a na Brněnsku dřevěný kříž, na jehož konce se nastrčila jablka. Příležitostí pro zdatné hochy bylo zavěšování rozličných předmětů a pamlsků pro toho, kdo si na vrchol máje vyleze. Že nešlo o jev výjimečný, svědčí zákaz tohoto „zlého“ posvícenského obyčeje pod pokutou i hrozbou tělesného trestu v „Příruční knize pro vesní rychtáře“ z roku 1847.“ Zapsala Eva Večerková: Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře (2015)
Z korespondence s paní doktorkou Evou Večerkovou:
„Jablka jsou symbol plodnosti a na máji-stromu měly asi připomenout tento symbol. Kdy to vzniklo a proč asi, na to nelze jednoznačně odpovědět. V jiných krajích na Moravě jsem to nezaznamenala (kříž), je to vskutku specifikum Brněnska. Snad by se mohlo jednat o kříž ve smyslu křesťanského znamení a přidání jablek jako symbolu zdaru, plodnosti.“
Prapory
Bíločervený šátek se na máji upevňoval z důvodu národní příslušnosti. Pod Brnem totiž lež německy mluvící „ostrov“ např. Želešice, ty vyvěšovali na máji prapor v německých barvách. To dokazuje následující citace:
„Na máje se zavěšovaly prapory červenobílé, po roce 1918 v barvách národní trikolory, např. na jižní Moravě. Prapor na máji sděloval do okolí etnickou příslušnost obce. V německých lokalitách dávali na máji praporek v barvách černé, červené a žluté.“ Zapsala Eva Večerková: Lidové obyčeje a jejich výtvarné komponenty, tvary a symboly (2010)
Zkřížené šavle
Význam zkřížených šavlí je poměrně složité dohledat. Nejspíš byli pouze výsadou střelické máje. S pomocí paní doktorky Evy Večerkové a několika dalších etnografů jsme došli k závěru:
„Symbolika šavlí na máji je nejasná, ale nejspíš šlo o připomenutí starého zvyku stínání berana, který byl ve Střelicích o hodech dříve běžný. Před výkonem setnutí totiž stárci šermovali zkříženými šavlemi.“
Střelická Chasa, z.s. v současnosti stojí o obnovu a rekonstrukci této máje. Pokud vše půjde dobře a nikdo nebude nic namítat tak se můžeme na mladé hody těšit na obnovenou máji.
Střelická Chasa
